Vernisáž odkryla šest obřích Soch z písku v Písku
Sochy z písku o objemu pět až dvacet tun zdobí náplavku Otavy v jihočeském Písku. V sobotu dopoledne je představili návštěvníkům slavnostní vernisáže jejich autoři, studenti Střední uměleckoprůmyslové školy v Bechyni a kamenosochaři, kteří absolvovali či absolvují Střední soukromou uměleckoprůmyslovou školu Zámeček v Plzni. Na téma „Léto... a je to!“ vytvořili bechyňští téměř čtyřmetrovou ruku s vanilkovou zmrzlinou, houbu kotrč a opalujícího se tlouštíka. Ten se připojil k nudapláži vytvořené plzeňskými. Druhou polovinu letošního tématu připomněli Pat a Mat na výletě, kteří v úpatí historického Kamenného mostu v Písku expozici pod širým nebem otevírají.
Už dopolední vernisáž zasáhl déšť. Jednalo se ale jen o nevelkou, rychlou přeháňku. Více škody napáchala voda vpodvečer. Těsně po osmnácté hodině se spustil prudký liják doprovázený i poměrně dlouhým a intenzivním krupobitím. Čerstvě dokončené sochy to samozřejmě poznamenalo. Kroupy a déšť smyly detaily, „rozpustily“ dolní části soch a odplavily je do řeky. Po krátké přestávce následoval sice slabší, ale vytrvalý déšť, který trval až do nočních hodin. Zabránil konání plnohodnotného představení Carmina burana na řece a dokonal dílo zkázy na vysoké a štíhlé soše „Vanilkový palec“, jak Jan a Marek Sedláčkovi své dílo pojmenovali. Prsty obří ruky třímající zmrzlinu se autorům odlomily pod rukama už v pátek při dokončování sochy. V sobotu v noci tíha mokrého písku bohužel způsobila definitivní sesuv.
Podobně smutný osud potkal i tři amatérské pískové sošky ze sobotního odpoledního workshopu pro starší děti a dospělé. „Je nám to moc líto, příval deště s kroupami přišel okamžitě po ukončení pískových tvůrčích dílen a před našima očima některé křehčí výtvory skácel. Čerstvě dokončené, nevyschlé pískové sochy podléhají zkáze daleko snadněji, než kdyby se tato ničivá událost odehrála až po několika slunečných dnech,“ říká Eva Kadlčáková z pořadatelského sdružení Jablečný koláč, „jsem si ale jistá, že autoři tuto zkázu vnímají s daleko větším pochopením, než když jim loni jejich výtvory rozdupalo několik hlupáků.“
Krátce po události se v Písku objevily fámy, že zkázu podmínil nekvalitní písek, který organizátoři uschovali z loňského ročníku a teď ho vydávají za nový. Nečistoty a zpochybněný původ měly údajně sesuvy způsobit. „To je nesmysl. Každému, kdo v Písku v sobotu po osmnácté hodině večerní byl a zažil ten šupanec, musí být jasné, že sotva dokončené sochy z udusaného sypkého materiálu prostě nemohly přežít bez úhony. Pro letošní akci jsme nakoupili devadesát tun kvalitního štukového písku od Budějovických štěrkopísků a desítky lidí toho byly u Kamenného mostu svědky. Tento písek byl určen profesionálním sochařům. Z loňska jsme opravdu uschovali u Městských služeb asi šedesát tun a s vědomím, že se v něm pravděpodobně budou nacházet nečistoty, jsme jej prioritně určili na dětské workshopy. Asi třicet tun jsme ho nechali navést do zadní části náplavky na workshop pro starší děti a dospělé, dvacet šlo na zahradu kulturního domu na pískové dílny pro nejmenší a zbytek bavil čekající děti v parku Na Trubách u Pohádkového lesa. To, že si profesionální sochař z Plzně nechal část loňského písku nasypat do svých forem, bylo jen jeho rozhodnutí. Konspirační teorie, kterou kolem toho rozvinul, nás mrzí, ale je zřejmě vyvrcholením osobních sporů, které letošní přípravy provázely, to je vše,“ uvádí k tomu Eva Kadlčáková.